Vydra říční (Lutra lutra)
Vzhled
Vydra je velmi dobře přizpůsobena prostředí ve kterém žije.
Její smyslové orgány (zrak, čich a sluch) jsou umístěny v jedné rovině, to jí
pomůže zjistit co se děje nad hladinou, aniž by vystrčila velkou část hlavy.
Tvar jejího těla ji předurčuje k tomu, že je výborný plavec. Při pohybu ve vodě
ji pomáhá i hladká srst, blány mezi prsty a široký ocas, který slouží jako
velmi dobré kormidlo. Jako jeden z mála živočichů trávících většinu času ve
vodě nemá vydra velkou tukovou vrstvu, která by ji chránila před chladem. K
tomu jí slouží její extrémě hustá srst o kterou vydra náležitě pečuje.
Rozšíření
Vydra se v České republice vyskytuje v jižních Čechách na
Šumavě a na Českomoravské vrchovině. Můžeme jí potkat především u tekoucích
vod, ale i rybníků. Na podzim se stěhuje k měnším tokům, které nezamrzají, ale
poskytují dostatek potravy. Revír jedné vydry můře být až stokylometrový úsek
řeky. Záleží na čistotě vody a na množství ryb a jiné potravy. Teritorium samce
bývá zpravidla až jednou tak velké než samice. Může zahnovat část teritorií i
několika samic.
Způsob života a potrava
Vydra je zvíře s převážně noční aktivitou. Tyto krásné šelmy
jsou samotářské, ale velmi pohyblivé a hravé. Velmi si oblíbily klouzání po
kluzkém břehu, či sněhu nebo ledu. V zajetí to je zaručený mazlíček chovatele.
V některých situacích se chová jako kočka - je mazlivá, přítulná. Narozdíl od
kočky, která na vaší společnost musí mít náladu, vydra vaší pozornost vyžaduje
neustále. V přírodě preferují samotářský způsob života.
Vydra se živí hlavně rybami. Nepohrdne ani rakem, žábou či
vodním ptákem. Díky tomu, že má vydra ráda vodu se není se čemu divit. Ve vodě
dokáže kořist vytrvale pronásledovat a tím ji udolá. Kořist si poté odnese
někam na suché místečko v houští a zde kořist usmrtí a sní. Její denní příděl
potravy může dosáhnout i
Rozmnožování
Vydry nemají žádnou stanovenou dobu námluv. Uvnitř území
jednoho samce žijí zpravidla dvě samice, které samec v době, kdy jsou
připravené k páření střídavě navštěvuje. Vydří máma rodí ve své noře, kterou si
vyhloubí v kořenech stromů, nebo zabere opuštěnou noru třeba po králíkovi. V
jednom vrhu bývají zpravidla 2 až 3 po narození slepá máďata. V prvních týdnech
života jsou mláďata plně závislá na mateřském mléku. Mláďata se začínají
osamostatňovat kolem osmého až devátého měsíce života. I déle. Vydry patrně
nemají mláďata každý rok.
Ochrana
Vydra je citlivá na čistotu vody. Velké znečišťování a
nenávist rybářů a rybníkářů v minulém století mělo za příčinu její velký
úbytek. V současné době patří podle naší legislativy mezi silně ohrožené druhy.
český název | vydra říční |
---|---|
latinský název | Lutra lutra |
hlavní znaky | Válcovité tělo, široký ocas, na hřbetě tmavě hnědá srst, na břiše světlejší |
hmotnost | 5 - 12 Kg |
způsob života | samotářský |
rozšíření svět | Evropa |
rozšíření ČR | Šumava, Českomoravská vrchovina, Jižní Čechy |
potrava | hlavně ryby |
doba březosti | 61 - 74 dní |
počet mláďat | 2 - 3, vyjímečně více |
ochrana | silně ohrožený druh |
Zdroj: Příroda.cz